Přípravka složená z 5 nováčků podpořená už zkušenými Kubou a Jonášem veze z Nehvizd 2 výhry a jednu remízu.
Nejen se soupeři, ale i s velkou absencí, museli mladší žáci bojovat na druhém turnaji v nedalekých Říčanech. Ale i v deseti lidech jsme si nastavili plán na co bychom se chtěli v rámci turnaje zaměřit a v tom se zdokonalovat. A i když jsme výhru nezaznamenali mohli jsme odcházet všichni se vztyčenou hlavou, protože jsme se naučili pracovat s negativními emocemi, nebát se hrát s míčkem, a hlavně hrát společně jako tým.
Absence 6 hráčů byla znát, a tak nám v Elévu přišel vypomoct i Kuba a my jsme mohli poskládat dvě útočné trojice a v obraně točit 3 hráče a samozřejmě v bráně jsme se mohli spolehnout na Viky N.. První zápas jsme se trochu rozkoukávali a možná díky velkému ostychu nám první poločas prostě utekl. Ale ve druhém poločase jsme se už osmělili a začali kombinovat a nebáli se hrát společně. Po jedné velmi pěkné kombinaci podařilo z florbalky Kuby rozvlnit síť v soupeřově bráně. Zápas nám ukázal, co potřebujeme ještě zlepšit. A tak jsme se rychle občerstvili a šli si zahrát druhý zápas. Ve druhém zápase nás čekal domácí tým, který si vybojoval postup do vyššího koše. Když jsme trochu pozměnili sestavu soupeř, který měl ve svých řadách pár urostlých chasníků, nás po celou dobu zápasu přehrával a jen díky Viky N. v bráně to neskončilo vyšší brankovým rozdílem, protože v útoku jsme zahazovali vše, co jsme si vypracovali a nebylo toho málo. Pozitivní bylo, že jsme se dokázali ubránit v oslabení. Učíme se krok po kroku.
Do třetího zápasu jsme vstoupili konečně podle představ a po prvním ubráněném útoku jsme se pustili do útoku a hned jsme se ujali vedení a soupeře jsme tím významně zaskočili, až do trochu smolného momentu, kdy dokázal míček pod kalhotami Viky dostat do brány a vzápětí ihned navýšit skóre. Soupeř nám následně umožnil hrát přesilovky a téměř vzápětí jsme šli hrát dvojnásobnou přesilovku po velmi nevybíravém až nesportovním faulu na Viky. Bohužel jsem se v tu dobu musel věnovat ošetřování poranění, protože zdravotník nebyl přítomen a kluci na hřišti si museli poradit sami. Šok z dané situace a nezkušenost se trochu projevila a přesilovku jsme nevyužili, a tak v druhém poločase náš oslabený tým nedokázal soupeři konkurovat. Poslední zápas se odehrával v podobném duchu, kdy jsme první poločas byli vyrovnaným soupeřem a až druhý poločas jsme vypadli z koncentrace i díky únavě a i když jsme v tomto zápase vstřelili tři branky na soupeře to nemohlo stačit. Ale tento zápas nám ukázal spoustu pěkných souher a dostatek šancí ke změně skóre, ale sráželo nás proměňovaní šancí a individuálních chyb.
Zápas od zápasu se tým zlepšoval jak v pohybu, tak v souhře, a když jsme byli na míčku a přihrávali si přesně byli jsme i nebezpeční pro soupeře. Takže víme, na čem pracovat ať jsme do dalších turnajů silnější a odolnější. Děkuji za podporu ze stran rodičů, protože jejich podpora po celý turnaj byla příkladná. A věřím, že i když turnaj výsledkově nebyl z těch nejpovedenějších, dokázali jsme si ho všichni společně užít a nikdo neodjížděl domů smutný.