Široký kádr mladších žáků se nám díky zdravotním peripetiím a příležitostí využít delšího volna s ohledem na státní svátek, se nám zúžil na pouhou desítku statečných a odolných hráčů, mezi kterými byli i Bruno a na poslední zápas i Kuba z elévů a s vervou se pustil do turnaje, ve kterém vybojovali čtyři výhry ze čtyř zápasů.
V 8. kole jsme nemuseli cestovat daleko, pořádali jsme. 5.koš, kde jsme začínali, nikoliv 3. kde jsem hráli uspěli posledně. Proto jsme čekali na přece jen lehčí soupeře.
Kvůli nemoci nemohli dorazit Kristián a Olík, takže nás bylo jen 5 do pole a Martin v bráně. Nakonec nejvíc času strávil na hřišti Maty, který vlastně vůbec nestřídal, až v posledním zápase to dolehlo i na něj a musel si jít odpočinout na střídačku. Všechna čest, jak to zvládl, je to správný kapitán! :-)
V prvním zápase nás čekal těžký soupeř z nedalekých Říčan. Jak už to bývá v těchto kategoriích, tým je tak silný, jak silné má ty nejlepší hráče a v případě Říčan stačilo, že měli 3 velké kluky, kteří už evidentně hrají delší dobu a to rozhodlo. Prohra 7:3 nás tolik nemrzela, spíš nás motivovala do dalších zápasů, když jsme si do toho dalšího dali za cíl vstřelit aspoň 4 branky.
Tím dalším soupeřem byli Pitbulové z Kolína a někteří kluci, co za ně hráli tak i vypadali. :-) My jsme začali velmi dobře, rychle získali náskok a ten si, i přes dramatický závěr, kdy soupeř mohutně dotahoval, udrželi až do závěrečného hvizdu. Výhra 5:4 nás ještě víc povzbudila a další postupný cíl jsme si stanovili na 6 vstřelených branek.
Domácí Tigers Praha nastoupili v opravdu velkém počtu, ale bylo hodně znát, že je to směs úplných začátečníků. Přesto se Tygříkům podařilo vstřelit první gól. To nás trochu rozhodilo, ale postupem času jsme získavali větší a větší prostor, čehož zejména naši střelci Maty, Jonáš a Kuba náležitě využívali a dobře si zastříleli. Výsledkem byla přesvědčivá výhra 7:3.
Do posledního zápasu proti Bohemians jsme šli s vědomím, že jde o silného soupeře, kterému se ztěží můžeme vyrovnat. Bylo jich sice taky jen 5 do pole, ale všichni velcí a silní, takže jsme měli trošku obavy před zápasem, navíc když Matymu už evidentně docházely síly. To se potvrdilo i v samotném zápase, kdy nás Bohemáci přehrávali a svojí hrou na hraně a někdy i za hranou pravidel nám nedávali moc šancí se prosadit. Navíc měli i štěstí v koncovce, prakticky vše do čeho plácli skončilo v naší síti. My jsme si o poločase řekli, že naším cílem je dát aspoň 2 góly a to se nám nakonec povedlo, když Kuba svou bojovností získal míček a pak se prosadil i gólově dvakrát po sobě.
Celkově povedený turnaj, který nás zase posunul dále, všichni bojovali a snažili se a hlavně se v průběhu turnaje zlepšovali a naučili se zase nové věci. A o to nám v této kategorii jde nejvíc. Těším se na další turnaj v lednu a věřím, že budeme ještě lepší a uděláme našim fanouškům naší hrou zase radost.