Nevlídné prosincové počasí mělo za důvod, že s týmem neodcestovalo několik Hráčů a tak za převahy hráčů ze soupisky mladších žáků jsme se pustili do souboje se staršími týmy. Po důkladném zahřáti v prostorách, kde fanoušci neodložili žádný ze svých zimních doplňků jsme se v prvním zápase utkali s týmem z Kralup nad Labem. Zápas měl od počátku spád, hráli jsme na své možnosti v prvním poločase velmi dobře, o kombinace nebylo nouze, a dokonce jsme si vytvářeli více střeleckých šancí. Jen nepřekonatelnou překážkou pro nás byl velmi dobře chytající brankář soupeře či jeho branková konstrukce, která v zápase několikrát zazvonila.

Celý zápas jsme se snažili hrát aktivně, ale k překonání brankáře nám nebylo souzeno a o osudu zápasu rozhodla jedna minuta druhého poločasu, kde jsme si nepohlídali dvě situace a soupeř odskočil na dvoubrankový náskok. I když jsme v zápase hráli dvě přesilovky absence několika hráčů, kteří chodí na přesilovky, byla znát. I když výsledek tomu neodpovídá, herně to byl vyrovnaný zápas.

Po jednozápasové pauze jsme se pustili do souboje z týmem z Kolína se kterým jsme sdíleli na tomto turnaji šatnu. Do zápasu jsme už nastoupili oslabeni o Dana Pavlínka, který měl zdravotní problémy. Tým soupeře, kteří mají ve znaku bojovné plemeno psů, se stejnou vervou vstoupil do zápasu. Ze začátku jsme odolávali, ale po úderu florbalky do hlavy Matyho, jsme byli odsouzeni hrát jen na dva obránce a proto se nám přesilovka nevyvedla a po rychlém úniku jsme prohrávali. Řešili jsme zdravotní stav Matyho, který se vzchopil a na konci první poloviny se vrátil na hřiště. A když za souboje o míček byl vyloučen Aleš, hrál soupeř přesilovku, kterou po 5 sekundách proměnil. Jenže to nebylo v prvním poločase vše, jelikož v tom přišel další nevybíravý zákrok soupeře, po kterém musela Viky odstoupit z turnaje a podrobit se vyšetření v nemocnici z podezřením na otřes mozku. Přesilovku jsme využili ještě v prvním poločase, ale řešili jsme pořád zdravotní stav viky, a tak jsme se úplně nekoncentrovali na hru. Zápas který se protáhl na více jak hodinu hry i z důvodu 6 vyloučení soupeře a dvou vážných zranění jsme nakonec ubojovali v remízu.

A jelikož jsme hráli první a třetí zápas turnaje a měly se odehrát další tři zápasy, čekalo nás dlouhé čekání na poslední zápas. Po více jak třech hodinách čekání jsme bylo rozhodnuto, že poslední zápas odehrajeme a s ohledem na zpoždění, které turnaj nabral více jak hodinu, až ve třičtvrtě na pět. S ohledem na danou situaci, že nám zbylo jen 6 nezraněných hráčů a na nevlídné podmínky na hale, jsme se rozhodli zápas neodehrát a uchýlit se k domovu. Zdraví hráčů nám v tomto bylo přednější než výsledek.

Velice si vážím odhodlání všech hráčů, kteří bojovali na turnaji a nevzdali se. Děkuji za podporu i rodičům, kteří v zimních bundách někdy i s dekou a kulichem na hlavě podporovali tým. Vážím si toho.