Zdravím přátelé jesenického florbalu a toho nejmenšího potěru obzvlášť. Dnes organizátor Sokol Michle a parkety. Spoustě z nás tento terén dělal pěkný neplechy. Mladý pušky ale dnes zase obstály! První vítězný špíl nás ale malinko ukolébal. Co jsem ale přál, tak Márovi, kdy si tam nasypal spoustu gólů do brány prvnímu soupeřovi Black Angels White. V bráně Ondra a soupeř, s kterým jsme si mohli a poradili. Sebík si otevřel střelecký účet. Damian se trefil, tohle vše bylo za odměnu a aktivitu.
Druhý soupeř, kterého jsme už porazili v Boleslavi, tenkrát vyrukoval s napěchovanou sestavou a bylo to znát, neměli jsme bohužel moc šanci. Tady si poprvé všimám, že neodehráváme míček a nečistíme prostor před brankářem – Aničkou, která vypomohla po nemoci. Prohrát se dá a se ctí a mladí bojovníci se aspoň učí. Chodíme hrát hurá florbal, kdy v útoku jdeme bránit dva na jednoho a vzadu následně, pokud se z toho soupeř vymotá (a to ti šikovní umí), tak hoříme jak papír. A tady nutno podotknout stačí jen jeden hráč soupeře co umí vystřelit.
Třetí zápas s Olympem se mi pramálo líbil, mám dojem, že všichni včetně znovu do brankářského oblečeného Ondry spíme. Nic nám nevychází. Velkým pozitivem je gól Fandy, který si tak zapisuje první velký příspěvek pro tým, a pevně věřím, že ho to nakopne do budoucna a jednou si vzpomene, že ten první fík dal zrovna v Sokolovně Michle proti zdaleka nejsilnějšímu sopeři, proti kterému jsme dosud hráli.
Poslední zápas proti Prague Tigers už z naší strany snese měřítka a mě se paradoxně i přes prohru líbí nejvíc. V šatně jsme si řekli, co chceme hrát a první poločas jsme do puntíku plnilli. Mára v bráně byl excelentní, motorová myš Damian neslezl ze hřiště a smekám s jakou zkušeností to odehrál. Bojovnost a plnění drobných věcí nás sice neodměnila výhrou (byť jsme v poločase překvapivě vedli), ale dala nám morál do budoucna, že se dá hrát i se staršími dětmi.
Chválím dneska všechny, každý kdo se vydal do odvážného boje s kolikrát mnohem staršími soupeři. Takže Máro, Neli, Damiáne, Ondro, Fando, Sebíku, Aničko, snad jsem na nikoho nezapomněl. A Time těšíme se, že si příště s bandou zahraješ taky!