Do turnaje jsme vstoupili zápasem proti Olympu Praha, se kterým jsme se dosud nepotkali. A jako obvykle, náš první zápas jsme na hřišti vypadali, jako bychom vylezli z postele před pěti minutami. Ospalý mdlý projev se spoustou chyb a zbytečných ztrát míčku nemohl dopadnout jinak než prohrou i proti tak slabému týmu, jakým byl náš první soupeř. Ani fakt, že nám chyběl náš nejlepší hráč a tahoun týmu Jony, nemohl být výmluvou. Navíc se do brány nebojácně postavil náš benjamínek Mára a zachytal velmi dobře. I tak jsme nebyli schopni se prosadit a dali pouhé 2 góly za celý zápas! Soupeř dal 3. :(
Před dalším zápasem nás provokovali hráči domácích Wizards, že nás v dalším zápase rozsekají. Nevím, kde se to tihle špunti učí, takové blbé kecy od prvňáka jsem dlouho nezažil, ale nám to paradoxně pomohlo. Řekli jsme si před zápasem, co musíme zlepšit a na co si dávat pozor. No a na hřišti bylo úplně jiné mužstvo - všichni bojovali, vraceli se, nenechávali soupeři žádný prostor. Navíc se nám dařilo i střelecky a chytli jsme začátek, takže to kluky od úvodu bavilo a nakonec jsme ty namyšlence z Wizardu rozsekali my. Tohle mě na těchhle turnajích baví - člověk nemůže dopředu vůbec nic predikovat, stačí když se sejde pár věcí a každý může porazit každého. Emoce jsou pak po takovém skvěle odmakaném zápase jen pozitivní a je super vidět, když se kluci hrou baví. :)
Přesto jsem před třetím zápasem věděl, že ho nevyhrajeme. :) Jednak mají Tigers jednoho odskočeného hráče, který je mentálně oproti všem ostatním hráčům úplně jinde a dělá si na hřišti co chce, ale hlavně bylo hodně vidět, že se Kikin, který chtěl do brány, bojí míčku a místo aby ho chytal, tak se mu vyhýbal. Bohužel úspěšně. :) Kluci v poli dělali, co mohli a nebyl to špatný zápas, ale v součtu jsme holt tahali za kratší konec.
V posledním zápase proti Mladé Boleslavi jsem dopředu zase věděl, že ho vyhrajeme. :) A nakonec jsme byli rádi, že jsme ho neprohráli. Výkon byl špatný hlavně dopředu, spálili jsme mega šance a nebyli schopni ani na 3 pokusy zasebou sami před bránou soupeře zakončit tak, abychom brankáře netrefili. Nutno přiznat, že ten chytal výborně. Navíc, jak už to tak bývá, hráčům Boleslavi spadlo do naší brány skoro všechno do čeho plácli. To že jsme nakonec o pár gólů víc dali, bylo spíš dílem vůle než našich dovedností. Ale i to se cení a ve sportu to mnohdy je to hlavní, co rozhoduje o výsledku. Takže pro všechny dobré ponaučení do jejich sportovní kariéry.
Celkově bych tenhle turnaj hodnotil pozitivně, nekompletní jen s pěti hráči v poli (to už je snad naše prokletí), bez Jonyho, jsme udrželi vyrovnou bilanci výher a proher a hlavně ten druhý zápas se mi líbil. Víme, že musíme zapracoval na koncovce a těšíme se, že příště dáme zase pořádnou porci gólů. Bohužel to vyšlo tak, že na další turnaj na začátku ledna budeme muset cestovat až do Mladé Boleslavi. Tak snad se tam sejdem v plné síle a uděláme všem radost a všechno vyhrajem! :D
Děkujeme rodičům a příznivcům za podporu a těšíme se na další akci, kterou bude klubový Vánoční turnaj s bohatou nadílkou pro všechny.
G O F O X Í C I G O ! ! !
Dála