Slunečnou říjnovou sobotu jsme tentokrát trávili v samém centru Prahy v Sokolovně Královských Vinohrad. Tato stará krásná a sluncem zalitá stavba je příjemným útočištěm florbalových turnajů snad pro všechny, diváky počínaje, přes trenéry a hráče, ale ne už tak pro brankáře. Brankář je bohužel ovlivněn sluníčkem, které se nepříjemně odráží od povrchu haly, a tak se střely z jižní strany haly několikrát schovají ve sluníčku či jeho odrazu.
V druhém kole krajského přeboru jsme zavítali do Lysé nad Labem a jejich pěkné haly, kde jsme odehráli zápasy proti týmům FKÚ Ovocné Báze a SK Florbal benešov B.
V Milovicích jsme bojovali o postup, ale nakonec to nevyšlo
Nejen se soupeři, ale i s velkou absencí, museli mladší žáci bojovat na druhém turnaji v nedalekých Říčanech. Ale i v deseti lidech jsme si nastavili plán na co bychom se chtěli v rámci turnaje zaměřit a v tom se zdokonalovat. A i když jsme výhru nezaznamenali mohli jsme odcházet všichni se vztyčenou hlavou, protože jsme se naučili pracovat s negativními emocemi, nebát se hrát s míčkem, a hlavně hrát společně jako tým.
Poslední turnaj sezóny zvládli mladší žáci s noblesou a díky týmovému výkonu si i slušně zastříleli. A k tomu všemu se nám podařilo do týmu zapojit novou tvář, kterou je Eliška.
Poslední turnaj sezóny nám byl i díky koliznímu termínu ze Superfinale přesunut na sobotní termín, který byl kolizní pro mne (Radim), ale i tak jsme tentokrát vyrazili, pro nás do neznámého prostředí sportovní haly v Hořovicích, kteří mají opravdu krásnou halu. Jsem velice rád, že jsme se skvělým týmovým výkonem mohli předvést před nemalou skupinou rodinných příslušníků , kteří nás přišli podpořit.
Trenérské duo Radim a Patrick využilo cestou na turnaj k rozboru jednotlivých hráčů a hledání té správné chemie mezi hráči. Základ týmu se mohl opřít o pevné pilíře týmu, a to nám umožnilo do sestavy zapojit i čerstvou tvář mezi námi, a jak se někdy s oblibou říká "květ mezi trním". Eliška, která je tou novou tváří se s odhodláním a chutí pustila do svého vůbec první florbalového turnaj, po pár měsících trénování, a určitě se na hřišti neztratila.
Po aktivaci a rozchytání brankáře, jsme se postili s odhodláním do prvního soupeře a od počátku se nám dařilo. Oproti předchozím turnajům, jsme šli do vedení, kdy největší hlad po gólu projevil Dominik, který Tomovu střelu do tyče dorazil do sítě. V zápase jsme se mohli opřít o kombinační hru a zejména nás zdobil hlad po gólech a tak jsme zaměstnávali kralupského gólmana permanentně. A i díky proměněnému trestnému střílení jsme na úvod porazili soupeře o čtyři branky.
Po výhře nad Kralupami nás čekal po krátké přestávce zápas s Bohemians, a opět po dobrém kolektivním výkonu a dravosti obou našich centru, kteří zařídili více jak polovinu našich gólu, jsme jednoznačně vyhráli. Zápas herně nebyl tak jednoznačný, ale soupeře jsme do vyložených šancí nepouštěli. Do střeleckých pokusů se i tentokrát zapojili všichni i Eliška, které její střelecký pokus brankář nalezl jen se štěstím pod svou výstrojí. Po dvou zápasech nás Eliška opustila, ale svým výkonem, zejména svou technikou mile překvapila, ještě zapracujeme na bojovnosti, ať vykouzlíme více úsměvu na tváři.
Před posledním zápasem jsem se s týmem musel rozloučit a přenechat pomyslné kormidlo týmu Partickovi. I v posledním zápase jsme soupeřům odskočili ve skóre již v prvním poločase, a tak v druhém poločase byl prostor na změny v rozestavení kde z obránců se stali útočnici a obráceně.
Radost ze hra byla na hřišti vidět a věřím, že si ji všichni přeneseme na květnový turnaj PFC Spring 2023. A Na závěr bych chtěl poděkovat všem rodinným příslušníkům za neutuchající podporu. Je mi ctí vést takový tým.
Radim
