Poslední listopadovou sobotu se vydal tým mladších žáků na zápasy do Černošic. S bilancí 1 výhra, 1 remíza a 2 prohry získal 4. místo v koši, bohužel i přesto nakonec sestoupil do 5. výkonnostního koše.

V sobotu 20.12. jsme se vydali v na poslední chvíli složenou osmicí hráčů, doplněnou o odvážné mladší žáky Tomáše, Platóna v bráně a stálici Honzu. V nedostatečném počtu a za nepříznivých podmínek v podobě nemocí a zdravotních potíží jsme nebyli zrovna ve vánoční náladě, ale to nás neodradilo svést náročný souboj o udržení se v koši.
První zápas proti Spartě před nás stavěl hned zrána těžkou výzvu. Tým, který nás dříve porazil a na turnaj přijel s dvojnásobkem hráčů, se jevil jako jasný vítěz zápasu. Dlouho tomu však nebylo a stále plní sil jsme se nebáli chodit do soubojů a nepustit je na naší půlce k míčku. Bohužel tempo hry nakonec zvolila Sparta a svojí tvrdou hrou připomínající extraligu mužů nám činila fyzické a psychické problémy, se kterým nám ani nezkušení rozhodčí nepomohli. I přes vyrovnaný výsledek po dlouhou dobu zápasu jsme nakonec podlehli.
Taktika zatažené obrany a rychlých protiútoků zůstávala i do druhého zápasu a ukázala se být ještě efektivnější proti Černošicím. Zdálo se, že nás protivník podcenil prvním poločas a chvilku jsme se skutečně jevili jako tým s 15 hráči na lavičce. Nátlak na konci poločasu v podobě několika nebezpečných střel na jejich bránu dopadl neúspěšně, i díky šikovnému brankáři. Doufal jsem, že budeme moct navázat na press, ale Černošice po studené sprše od trenéra začali makat a zápas to byl hned vyrovnanější. Bohužel v posledních minutách, kdy jsme chtěli dorovnat jednogólový náskok, jsme byli vyloučeni a bohužel jsme nedorovnali už.
Moje největší obava se vyplnila a to, že budeme hrát o sestup poslední zápas. I když nám přijel na pomoc Adam, plný energie a sil po osmihodinové cestě z hor, kluci už nemohli a jakmile jsme začali prohrávat, tak začali být i frustrovaní. Únava a frustrace jsou špatnou kombinací a najednou veškeré pokyny a rady šly tytam. Přestali jsme hrát jako tým a každého slabiny se projevily maximálně. Bohužel jsme se nevyhnuli dvojcifernému počtu dostaných branek.
Turnaj dopadl bohužel nejhůř, jak mohl. Zápasy, které bychom jinak vyhráli, jsme prohráli a často jsme se museli přizpůsobovat hře protivníka, což je nám proti srsti. Jak se poslední zápas projevilo, šetřit síly a hrát úsporně je velmi náročné a vyžaduje vyzrálost a zkušenost, kterou kluci ještě nemůžou mít. Co mě netěší je počet míčků, o které jsme přišli svojí hloupostí. Především v těchto zápasech, kde si míčku musíme cenit a využít rychlé přihrávky v náš prospěch, musíme být zodpovědnější a chytřejší. Zbrklost a hloupost nám brání hrát kombinační florbal na vysoké úrovni. Doufám, že to do nového roku zlepšíme.
Hezké svátky,
Adam S